Dva lidé jedné duše je vírou, že je každá duše dvojicí fyzických těl, to znamená dvojicí lidí, nebo dvojicí zvířat, nebo dvojicí rostlin. Duše jsou ve světě uspořádány po dvojicích fyzických těl, stejných dvou lidí stále, vždy opačného pohlaví, miliardy převtělení na každé planetě. Proto každá duše hýbe jen dvěma svými fyzickými těly, celý život hýbe jedna duše stejnými svými dvěma těly. Každá lidská duše je dvojicí fyzických těl, lidí, ale bez možnosti spojení dvou duší, ani bez možnosti spojení dvou polovin duší, ani není možná výměna lidí mezi dušemi, ani není možné rozdělení duše na dvě části, není možný zánik duše, ani zánik části duše. Obě dvě fyzická těla jedné duše jsou dvou zevnějšků. Úkolem věřícího má být poznávání této skutečnosti, této víry v sobě, poznávání sebe s vytrvalostí této víry na celý život, a připomínáním si, pamatováním si a vzpomínáním si na tuto svou víru, také uzpůsobením života, jedině k ochraně zdraví dvou fyzických těl jedné duše. Je třeba pamatovat na to, že není snadné zevním způsobem rozlišit, kdo je a kdo není druhé já vlastní duše, a často zevní rozlišení není vůbec možné. Není jistoty, jestli působí na vlastní nitro okolí, jestli okolí působí na oba dva lidi jedné duše. Nebo není jistoty, jestli druhé já vlastní duše trpí nežádoucí vztahovačností, není jistoty, jestli je člověk sám z vlastního pohledu vztahovačný, nebo jestli okolí trpí vztahovačností, nebo jestli někdo způsobuje pro okolí vztahovačnost hlasitým chováním, nebo psaním. A také není jistoty, jestli se stává několik omylů za celý den o tom, kdo je a kdo není druhé já vlastní duše, navíc lidé jsou si podobní, a v davu lidí není snadné odlišit známé lidi. Není jistoty, že mají oba dva lidé jedné duše tuto víru, nebo dva druhy víry, nebo žádnou víru. Nebo jestli nedělá druhé já vlastní duše tuto chybu, že vztahuje k lidem pohled do zrcadla, nebo pohled na televizi, internet, rozhovor s rodiči, učiteli, nadřízenými. Nebo není jistoty, jestli umí druhé já vlastní duše žít o samotě, a bez partnerského vztahu, a bez sexu. Každá duše je dvojicí fyzických těl, tedy dvojicí lidí učících se samostatnosti a ochrany svého zdraví, soukromí, a proto mohou oba dva lidé jedné duše konat jinou, nebo stejnou činnost ve stejném okamžiku, na dvou místech ve světě. Nebo dvě činnosti oba dva najednou nedokážou, neumějí pro obtížnost, nebezpečnost, nebo věk, nebo neschopnost, nebo důležitý zákaz. Z pohledu celistvosti duše, je duše dvou fyzických těl a podle této víry druhé já vlastní duše člověkem, není a nemá být chápáno druhé já vlastní duše jako nevědomí, ani podvědomí, ani jako zlo svého svědomí, ani jako neúspěch. Druhé já vlastní duše je člověkem, proto je nejdůležitější ochrana fyzického zdraví, také zajištění správné celistvosti zdraví obou dvou fyzických těl jedné duše. A také je důležitá skromná ochrana svého soukromí, neslyšitelná samomluva a stydlivost, ale určitě ne škodlivost, ani bláznovství. Náboženství Dva lidé jedné duše má písemný text pro samostudium, text i pro začátečníky. Například, jak si ověřit svou víru, že je vlastní duše dvojicí fyzických těl, dvojicí lidí. Nebo jak si zkontrolovat, jestli není, nebo je někdo druhým/ druhou já své vlastní duše, nebo jak si to vůbec není možné ověřit. Podle této víry má lidská duše dvě já, tedy dvě ega, která se často jeví i po celý den, jako jedno já, a obojí je projevem, že je duše jedním celkem, ale mající dvě fyzická těla. Proto si mají nejvíce chránit fyzické zdraví obou dvou těl jedné duše, ale celý den. Vlastní duše je dvojicí fyzických těl, lidí, takto je duše celistvá, proto z pohledu funkčnosti duše a funkčnosti dvou fyzických těl je duše nerozdělitelná na dvě části, ani na více částí. Tento celek duše si oba dva lidé chrání také ochranou svého soukromí. Tato víra nemá podmínku partnerského vztahu, ani sexu, ani setkání, ani vnější komunikace mezi lidmi jedné duše, proto si může věřící vytvořit svou domácí samotu. Oba dva lidé jedné duše mají zachovávat svou celistvost jedné společné duše, a z pohledu z vnějšku mají mít zvýšenou nedostupnost svého nitra, protože to je přirozený, odpočinkový stav duše, ale chrání si své fyzické zdraví, jsou nebezpečná auta, ale není jistoty, kdy je druhá já vlastní duše někde venku. Také mají být oba dva jedné duše opatrní, aby nebylo poškození fyzického zdraví činností druhé/ho já své vlastní duše, nemají být konány nebezpečné pohyby, ani nebezpečné zastavení, ani jiné nebezpečné věci. Druhé já se vždy po smrti těla co nejdříve narodí, aby se věřící nemusel/la narodit jako fyzický hermafrodit. Oba dva lidé jedné duše mají svůj věk, proto mají také věkový rozdíl, ale někteří lidé jedné duše mají nemalý věkový rozdíl, většinou je věkový rozdíl více než dva roky. Vůbec nemůže být dovoleno, aby se setkali, když není věk obou dvou více než 18ti roků, nebo není možné dříve, než po dlouholetém učení se samostatnosti po věkové hranici 18ti roků. Není jisté, kdo z nich je starší, ani o kolik roků starší, ale jsou opačného pohlaví, jsou oba jedné duše a mají své těžkosti života. Oba dva jedné duše mají své rodiče, a nesmějí být zlí na své rodiče. Toto náboženství nemá duchovního, ani výkon práce duchovního, ani poradce, vůbec se nekoná náboženského setkání, ani komunikace, protože je toto náboženství pro samostudium. Ale text je v písemné podobě, ale neměněn, zdarma na svém webu. Podmínkou je ochrana svého fyzického a duševního zdraví, soukromí, bohatství, pro oba dva lidi jedné duše, všechny duše jsou dvojicí fyzických těl, lidí s věkovým rozdílem, protože jsou a budou vždy dvě těla jedné duše, ale bez ohrožování ostatních lidí, ani přírody. Náboženská společnost Dva lidé jedné duše je pro anonymní věřící, i pro své členy, bez zveřejnění jména člena, ani jména věřících, ani prozrazení jména člena členovy, ani prozrazení jmen mezi věřícími. Dva lidé jedné duše nezapisuje, ani nevyhledává, kdo je, ani kdo není koho druhé já, ani neurčuje kdo je dvěma lidmi jedné duše. Nijak nezasahuje do soukromí lidí, ani nezasahuje do jiného náboženství. Tato víra Dva lidé jedné duše je veřejně, a zdarma se připomíná co nejdříve, také pro příští miliardy převtělení obou dvou fyzických těl jedné duše, všech duší a připomíná se písemně na svém webu, plakáty, letáky pravidelně, protože po dalším narození se stává každý věřící znova začátečníkem této víry, nebo začátečníkem lidské řeči a morálky. Je správné, že si oba dva lidé jedné duše připomínají denně tuto víru, oba dva ve své jedné duši, jako svou osobní víru, že je tato jejich víra to nejdůležitější, hned po ochraně zdraví svých dvou fyzických těl, a také je důležitá ochrana svého životního bohatství a ochrana soukromí, také celistvost duše. Náboženská společnost Dva lidé jedné duše má vlastní tři tolerance o stvoření světa a stvoření duše, pro své anonymní věřící a přihlášené členy. Tolerance tohoto náboženství je taková, že může mít věřící a člen víru o stvoření světa a duše, že je jediný Bůh, protože to bylo sto let zvykem. Také se toleruje, pokud nemá v oblibě boží zosobnění pro stvoření světa a duše, toleruje se uznání tvořivé síly Přírody. Také se toleruje oblíbenost k jinému náboženství, které není násilné, ale hlavní náboženství je Dva lidé jedné duše. Těmito třemi napsanými tolerancemi se náboženství Dva lidé jedné duše nemění, zůstává ve svém vysvětlení, že je každá lidská duše dvojicí fyzických těl, lidí, protože duši člověka stvořili Bůh a Bohyně, ke svému obrazu. Tento obraz Boha a Bohyně ukazuje lidskou duši, že lidská duše má dvě fyzická těla, lidi, a tato skutečnost této víry se týká duše, i když je nazývána obyčejnou duší, tedy každá duše je dvojicí fyzických těl, lidí. Proto je název náboženství Dva lidé jedné duše. Obraz Boha a Bohyně pro stvoření lidské duše je takový, že jsou Bůh a Bohyně jedním celkem, oba dva mají celkem jednu duši, a jsou si rovnocenní. Bůh a Bohyně nemají nadřízenou/ného, protože stvořili svět. Toleranci ve víře náboženství Dva lidé jedné duše nelze určitě najít ve stálém základu této víry, že je každá lidská duše dvojicí fyzických těl, lidí opačného pohlaví, stále stejných lidí, i po znovunarození, i stejných lidí v minulosti, i když o této víře nevěděli, tedy tento základ víry nemá žádnou toleranci odchylky. Tento celý článek je základem této víry. Duše je celek a svět je uspořádán trvale po těchto celcích duší, tedy každá duše je dvojicí fyzických těl, lidí, miliardy převtělení. Tento písemný základ víry není popisem těhotenství, ale v době těhotenství je tato skutečnost této víry zachována. Písemným, veřejným náboženstvím Dva lidé jedné duše se pouze podává zpráva a rada o skutečnosti této víry, za dodržení pravidel dobra, to znamená neporušení pravidel zákonů ČR, ani porušení pravidel základní morálky. K písemnému základu tohoto náboženství patří bez odchylky vědění, že je duše dvou fyzických těl, lidí velikostí skoro jednoho těla, protože jsou obě dvě těla v duši najednou, jako jedno tělo. Je ale duše o trochu větší než jedno tělo, protože hýbou obě dvě těla v jedné duši ve stejný čas různě rukama, nohama, hlavou, trupem nebo jsou jinak skrčeni, narovnáni, jiné výšky a šířky, a tento větší rozměr duše se duši umožňuje její vlastní pružností. Ale není duše zvětšena do světa o vzdálenost mezi oběma těly jedné duše. Z tělesného hlediska ve stejném čase spočívá fyzická váha obou dvou fyzických těl na zemi tam, kde se dotýkají obě dvě těla země, obě dvě váhy spočívají váhou na dvou místech světa, nebo lépe jednoho města, bez zvětšení duše. A tak z duševního hlediska se obě dvě těla jedné duše, dotýkají ve stejném čase dvou míst, bez zvětšení duše. Duše má vždy dvě těla, i když není, nebo nenastává doba těhotenství. Obě dvě těla jedné duše jsou v duši uspořádány tak, že vůbec nejsou nad sebou, ani pod sebou, ani před sebou, ani za sebou, ani vedle sebe. Jsou obě dvě těla v duši, v jeden čas najednou, skoro jako jedno tělo, aby bylo zajištěno funkčnosti obou dvou fyzických těl a funkčnosti jedné duše. V duši jsou obě dvě fyzická těla natočená stejným směrem stále, ale musí být i pohledu stranou, jestli je nebezpečí. Tato víra není představováním si nějaké osoby do svého nitra. Z hlediska funkčnosti vždy oba dva lidé jedné duše dýchají jako jeden člověk, proto duši není možné rozdělit na části, protože by rozdělením duše oba dva lidé umřeli. Duše, ani po smrti těla nezanikne, každá duše je stálý život stejných dvou lidí, miliardy převtělení na každé planetě. Jedny duševní centra duše, používají oba dva lidé jedné duše najednou, i když o tom nevědí. Vůbec nemají dva páry duševních center, a střed hlavového centra vůbec nemá tato víra v oblasti obočí, má tato víra tento střed ve výšce uší, sluchovodu. Důvod nerozdělitelnosti duše je ten, že mají lidé jedné duše společný dech, a také oba dva jedné duše cítí fyzickou bolest jednoho/jedné, cítí oba dva jako fyzickou bolest na stejném místě, nebo svědivost na stejném místě, protože mají dva lidé jedné duše společnou duši celý život. Soukromí obou dvou lidí jedné duše je zachováno, proto není do nich vidět, ani slyšet. Pro ochranu svého zdraví a soukromí se radí chránit si celý den své sexuální vzrušení. Když si chrání své sexuální vzrušení, nemůže mít druhé já vlastní duše sex, protože mají společnou duši. Tato ochrana není stoprocentní, když překonává druhé já vlastní duše, zábrany úsilím se vzrušovat, nebo když někdo zneužívá tuto víru. Ale zvláštní bránění má být, aby nebylo znásilnění, ani přemluvení k sexu, ani dotyku kůže, nikdy dotyku pohlavního orgánu, nedotýkat se sexuálně těla jiné duše. Ochranou vzrušení je zákaz, přání, že nesmí být fyzické vzrušení, když je přítomna fyzická osoba, ani videospojením, ani vzrušení, když je přítomna osoba u druhé/ druhého já vlastní duše. Ani vzrušení, když je přítomna fyzická osoba, které je slíbeno se nevzrušovat, taková je ochrana soukromí. Nejlepší ochranou je být oblečená/ oblečený. Ochranou je také, aby se vzrušením neslibovalo sexu, ani oddanosti, ochranou je věrnost své vlastní duši, ne věrnost jiné duši.  K základu víry Dva lidé jedné duše je opakovaně upřesnění, že partnerský vztah, ani sex vůbec není podmínkou této víry, ani zevní komunikace. Tato víra nemá být výběrem partnera/ partnerky podle krásy, ani vzrušení, ani nahoty, ani citů, ani slov, ani názorů, ani fyzické síly, ani bohatství, ani zájmů, ani vzdělání, ani touhy. Tato víra má být pouze podmínkou ochrany zdraví obou dvou fyzických těl jedné duše. A má být pouze věnováním se druhé/ druhému já vlastní duše, které je součástí vlastní duše celý život, také minulé i příští životy, ale na prvním místě je celodenní ochrana svého fyzického zdraví, aby i druhé já, tělo, člověk vlastní duše, aby měla/měl myšlení na ochranu svého zdraví celý den. Proto jestli je druhé já zdravotně znevýhodněné, je správné druhé/mu já pomáhat od její/jeho dospělosti 18ti roků, pokud je oběma více než 18ti roků, nebo vědět, že vždy není krásná/ný, bohatý/tá, chytrá/chytrý, citově jinak založený/ná, jiných názorů a zájmů. Ale nemá se předběžně vytvářet vztah, ani sex, ale vůbec ne dříve, než jsou skutečně fyzické důkazy, že se oba dva domluvili, potvrdili partnerský vztahu, nebo budoucí sex. Do této doby vůbec není žádná jistota, že je druhé já vlastní duše věrná/ věrný jen své duši. Je nebezpečné, nemá být vůbec vztah, ani sex, když je násilník/ násilnice, podvodník/ podvodnice, ani když je duševně zaostalá/lý, nebo když to neumožňuje věková hranice dospívání, nebo když je pokročilého stáří. Tuto víru vylepšuje rada, že partnerský vztah, ani sex nemají být podmínkou této víry, nemají být ani z nahoty, ani okouzlením někým, ani přemlouváním, ani vylákáním, ani přítulností, ani opilostí, ani únavou, ani spánkem, ani celodenní touhou mít s někým vztah, ani sex, ani přechytračením, ani touhou po bohatství, ani touhou po vědění, ani z kamarádství, ani představováním si někoho do svého nitra, ani sledováním televize, ani míněním lidí, ani z chyby, ani souhlasem o něčem jiném, ani z omylu, ani násilím, ani z překvapení, ani z rozhovoru s rodiči. Tato osobní víra, že je každá duše dvojicí fyzických těl, lidí podporovaná veřejným náboženstvím Dva lidé jedné duše, má udržovat věrnost sobě, věrnost své duši a dvou svých fyzických těl jedné duše. Je porušením této víry, zakazuje si tato víra pro vytvoření partnerského vztahu, ani pro konání sexu, nesmí se okrádat jinou duši o její polovinu duše, ani okrádat o tělo jinou duši, ani o celý celek. Má být nedostupnost duše, aby nebyl partnerský vztah, ani sex s druhou duší, jen s vlastní duší. Nesmí být věřící ukraden/na jinou duší, ani se vůbec nenechat okrást o druhou polovinu své duše, ani o své druhé tělo své duše. Pomáhá mít přání, aby vlastní duše nevytvářela partnerský vztah, ani sex s druhou duší, a má být věrnost své duši. Ochrana nesmí být násilná, a nemá být žádný druh čarování, ani vnucování této víry, ani chamtivost. Tato víra je takovou snahou, aby se lidé dnes a do budoucna neokrádali o polovinu duše, ani o tělo, aby byly spolu jen lidé, kteří jsou jedné duše. Bůh a Bohyně mají dohled nad lidským svědomím, proto mají také dohled i nad svědomím o této víře, nejen ve věci okrádání druhou duši o její druhé já. Ale také mají dohled nad svědomím dvou lidí jedné duše o ochraně zdraví, funkčnosti těla, a rozpoznání, jestli se špatně působí na zdraví, které je druhé/ druhého já vlastní duše. Svědomí člověka je důležité, protože není možné komunikovat s Bohem a Bohyní, protože Bůh a Bohyně mají tvořivost celého vesmíru, a používají velkou sílu. Proto mají Bůh a Bohyně velkou sílu řeči, z toho důvodu je hromadné dohlížení nad pravidly chování, pravidly nazvané slovem svědomí lidí. Tato víra, toto náboženství není omluvou pro porušení zákona ČR. Toto náboženství vzniklo také proto, aby se lidé neokrádali nevědomě o druhé já mezi sebou, že proto pomáhá šetrné chování a písemně podávaná zpráva o této víře, pravidelně. Dva lidé jedné duše nemá předlohu pro napsání, napsána byla v roce 2020, a uspořádána byla k roku 2022. První název tohoto náboženství byl Boží dvojice. Dva lidé jedné duše má napsanou tuto Písemnou povahu, a další dokumenty, Duševní cvičení, Stvoření světa, Příběh o budoucnosti roku 2200 a Vnitřní předpis.